Města bude přehřívat klimatická změna

Z hlediska dopadů klimatických změn patří města k nejohroženějším územím. Poznáváme to už dnes, a příznaky se budou zesilovat. Podle černých klimatických scénářů mohou průměrné teploty vzrůst až o 4 °C do konce století. Dramaticky přibude dnů s vysokými teplotami. Města se pak budou v létě měnit v rozžhavené pece.

Řeknete si, kde je konec století… Tedy, ne tak daleko. Zažije ho mnoho dětí, které dnes vypravujeme do jeslí a školek. Situace se přitom bude horšit už za našich životů.

Město-radiátor

Hustě zastavěné území se chová jako akumulátor energie. Betonové a asfaltové plochy pohlcují a vzápětí vyzařují obrovské množství tepla. Vytváří se tepelný ostrov se specifickým teplotním režimem. Teploty ve městě jsou o několik stupňů vyšší než v otevřené krajině.

Není to ale jen vedro, co bude města sužovat. Vysoké teploty v kombinaci se suchem a znečištěním ovzduší zvýší prašnost a koncentrace jedovatého přízemního ozónu. V důsledku nízkých průtoků dojde ke snížení kvality vod v řekách a příměstských rekreačních vodních nádržích. To – zejména u starších lidí s omezenou mobilitou – dále zvýší zátěž organismu. Problémy lze očekávat i s dostupností vody pro průmysl a domácnosti.

Města jsou umělými útvary v krajině, přesto fungují jako velký živý organismus, který se neustále vyrovnává se změnami prostředí. Změny klimatu už probíhají a člověk jim v nejbližších letech nebude s to zabránit. I kdyby ustalo vypouštění skleníkových plynů do atmosféry, jejich koncentrace bude klesat desítky let.

Řešením je adaptace

Jestliže změně nedokážeme zabránit, nezbývá, než se na mi adaptovat. Řada velkých světových měst už proces adaptace zahájila. Prvotním zadáním je udržet města i nadále obyvatelná a atraktivní. Jak by ne, žije v nich 70 % světové populace. Včasná reakce přitom šetří peníze. Ačkoliv adaptační opatření vyžadují v krátkém horizontu velké investice, v dlouhodobém horizontu peníze šetří: jsou levnější než likvidace důsledků. Některé z nich – třeba dopady na lidské zdraví – lze navíc sotva vyčíslit.

Prvním krokem adaptace by měla být její strategie. Identifikuje zranitelná místa v infrastruktuře a navrhne opatření, která citlivost města vůči dopadům klimatické změny sníží.

Také velká česká města už svou adaptační strategii chystají. Ekotoxa společně s Ostravskou univerzitou zpracovává adaptační strategii pro Ostravu. Bude společným dílem odborníků, zástupců města a obyvatel. Takto rozsáhlá spolupráce je vždy velmi inspirativní. Těšíme se, že ostravská zkušenost nabídne užitečná vodítka i dalším městům v České republice.